Proč není jedno, jestli zaměstnance chválíte, nebo jen vytýkáte chyby? Jak šéfové ovlivňují náladu na pracovišti? A jak má správně vypadat pozitivní zpětná vazba? I to se dozvíte v dnešním článku.
Některé firmy zcela rezignují na zpětnou vazbu, jiné při ní hlavně poukazují na problémy. Ze studií ovšem vyplývá, že jsou pozitivní zpětná vazba a ocenění pro zaměstnance velmi silným motivátorem. Pochvala nic nestojí – a její absence se negativně promítá do výsledků. Víte, kdy a jak ji správně použít?
Proč na slovech záleží?
Dnes už je mezi personalisty a firemními psychology prakticky veřejným tajemstvím, že chování šéfů k podřízeným a celkově atmosféra na pracovišti mají nepopiratelný dopad na výkon zaměstnanců. Špatně se to sice klasifikuje a měří, ale vliv obou faktorů je neradno podceňovat. Komunikace, zejména ze strany vedení, totiž často bývá alfou a omegou celého pracoviště. Kvůli špatným vztahům s šéfem mění práci až 57 % lidí – a zhruba 15 % z nich k tomuto kroku dokonce přistoupí opakovaně. (Studie DDI, 2019)
Přesto však jako by v mnoha firmách přetrvávala myšlenka, že pochvalou a obecně pozitivní komunikací směrem k řadovým zaměstnancům je třeba šetřit. Autoritativnější osobnosti na vedoucích pozicích někdy tento nedostatek rády odůvodňují tím, že si jejich pochvalu lidé musí zasloužit, aby si jí více vážili. Jinde zase špatně řešená komunikace připadá na vrub usilovné snaze předejít chybám a dosáhnout stanovených cílů, a to i na úkor spokojenosti personálu. Jenže nespokojení, vystresovaní a nesebevědomí zaměstnanci firmě jen těžko vystaví pěknou vizitku před zákazníky.
Také proto je péče o psychické zdraví a rostoucí zájem o zdravou komunikaci a příjemnou atmosféru ve firmách v posledních letech tak výrazným trendem. A jedním z nejjednodušších a nejpřímočařejších způsobů, jak v obou oblastech zabodovat, je zavést systém zpětné vazby s pochvalou.
Pochvala: nenápadný šampion
Co je na pochvale tak výjimečného? Vhodně nastavená pozitivní zpětná vazba má hned několik benefitů. V prvé řadě zaměstnanci, kteří ví, co se jim podařilo, bývají samostatnější. Nezdráhají se přijít s vlastními novými nápady a více si věří, když přijde na řešení problémů nebo konfliktních situací. To se pak promítá do výsledků – a úspor. Protože potřebují mnohem méně ujišťovat, že pracují správně, a obejdou se bez „vodění za ručičku“, v důsledku šéfovi ušetří spoustu času. (Peifer et al., 2020)
Podporující manažerský styl má oproti tvrdému, výhradně kritickému přístupu také další výhodu: engagement, tedy zaujetí a iniciativu zaměstnanců. Na zájem zaměstnanců o práci a jejich motivaci zkrátka mnohem lépe působí, když jejich nadřízení pracují zejména s jejich silnými stránkami a snaží se je rozvíjet, namísto aby „napravovali“ jejich slabiny. Pokud se lidé na pracovišti cítí v bezpečí a komfortně, výrazně stoupá jejich zápal pro věc a efektivita práce. (Hattie, Timperley, 2007)
Podle společnosti Gallup mají právě na nasazení a nadšení zaměstnanců až ze 70 % hlavní podíl vedoucí. Aby šéfové potenciálu podřízených využili naplno, hlavně zvládnout komunikaci. Velký efekt má zejména schopnost naslouchat, průběžná zpětná vazba – a pochvala. (Gallup, 2015)
Chválit neznamená ignorovat chyby
Takže vlastně stačí, když šéf zaměstnance občas verbálně poplácá po ramenou, a firma bude vzkvétat? Ne tak docela. Aby měla pozitivní zpětná vazba optimální účinek, měla by naplňovat určitá kritéria. Neslouží jako náplast na jinak špatné mezilidské vztahy. A nikdy by neměla být zredukována na tzv. feedbackový sandwich.
Feedbackový sandwich je technika, k níž se manažeři a personalisté často uchylují, aby zjemnili nepříjemnou informaci. Vlastně ji obalí do pochval: řeknou něco příjemného, pak tu podstatnou špatnou zprávu a pak celou konverzaci zakončí na pozitivní notu. Bohužel je to kontraproduktivní. Zaměstnanci se postupně naučí očekávat, že z pěkných slov vždycky „vyskočí“ něco pro ně nemilého.
Přesto však nemusíte zaměstnancům pouze mazat med kolem úst. Naopak. Lidé ocení, když jsou jim poskytovány přesné informace o tom, co se od nich očekává a jak si vedou. V praxi tak nejlépe funguje, když si transparentně stanovíte cíle – a pak průběžně komunikujete o tom, nakolik se je daří naplnit. Právě v tomto kontextu zmůže pochvala nejvíc. (Studie CIPD, 2022)
„V HR systému Alveno si můžete zaznamenávat aktivity každého zaměstnance. Co se jim povedlo, kde je jejich největší přínos? Jakmile bude čas na “one on one”, v poznámkách si snadno připomenete, za co zaměstnance pochválit.“
Nejčastější dotazy k pochvale jako druhu motivace zaměstnanců
Má pozitivní zpětná vazba jiné výsledky než negativní?
Ano! Lidé, kteří obdrží pozitivní zpětnou vazbu na dobře odvedenou práci, se zlepšují a učí efektivněji a rychleji než lidé, jimž jsou pouze vytýkány nedostatky.
Jak má vypadat pochvala?
Pochvala by měla být konkrétní a spravedlivá. Měla by zapadat do dlouhodobého rámce zpětné vazby. Ideálně by ji měl vyslovit šéf nebo personalista, s nímž má zaměstnanec i jinak dobré vztahy.
Čeho může pochvala dosáhnout?
Pochvala může zvednout motivaci zaměstnanců, jejich zájem o chod firmy i celkové zapojení, ale také efektivitu práce.
Čemu se při chválení vyhnout?
Snažte se při chválení nesklouznout k tzv. feedbackovému sandwichi, kdy byste pochvalou jenom „zpříjemňovali“ špatné zprávy.