Od 1. října 2023 se zaměstnavatelé musí potýkat s řadou změn ve vztahu k „dohodářům“. Mezi nejpalčivější a nejvíce řešené problémy v praxi patří bezesporu povinnost rozvrhovat „dohodářům“ směny, pracovní dobu evidovat a v té souvislosti rovněž hradit „dohodářům“ příplatky typicky za práci v noci či v sobotu nebo v neděli. Navíc kolegům, kteří jsou zaměstnaní na DPP či DPP vzniká od 1. 1. 2024 nárok na dovolenou při splnění určitých podmínek.
„Dohodáři“ a plánování směn
Při výkonu práce na základě dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ) je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Jak toto uchopit v praxi? Jak chápat „nedohodne na jiné době seznámení“?
Velmi jednoduše. Zaměstnanec musí mít písemný rozvrh pracovní doby. Tuto povinnost zaměstnavatel může splnit například klasickým písemným rozvrhem směn, stejně tak je na to připraven docházkový a HR systém Alveno.
I přesto však může běžně docházet k tomu, že dojde k dohodě ohledně jiné doby seznámení, typicky v případech zaměstnanců, o kterých hovořím jako o tzv. vykrývacích – těch, kteří práci vykonávají zejména v závislosti na potřebě zaměstnavatele nebo například při zvýšené nemocnosti u zaměstnavatele. Takové situace je však možné řešit tak, že se se zaměstnancem telefonicky spojíme, sdělíme mu, že bychom potřebovali, aby práci konal mimo rozvrh směn, tedy například zítra, a pokud zaměstnanec souhlasí, tak jednoduše přijde a práci začne vykonávat. Takový postup je možný už jen proto, že rozvrh pracovní doby sice musí být písemný, ale dohoda ohledně jiné doby seznámení (např. den předem) písemná být nemusí.
„Dohodáři“ a dovolená
Poměrně významnou novinkou, kterou je potřeba řešit od 1. 1. 2024 je vznik práva na dovolenou u zaměstnanců pracujících nejen na základě dohody o pracovní činnosti, ale rovněž tak na základě dohody o provedení práce.
Výpočet dovolené pro „dohodáře“:
počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby / 52
× týdenní pracovní doba × firemní výměra dovolené v týdnech
= dovolená v hodinách
Příklad vydá za tisíc slov: Zaměstnanec pracující na žních má k výkonu této práce uzavřenou se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, a to na dobu od června do září. Zaměstnanec takto odpracoval 292 hodin, jeho výměra dovolené činí 4 týdny (tj. zákonné minimum). Zaměstnanec odpracoval 14 násobek fiktivní 20 hodinové týdenní pracovní doby (292 : 20 = 14,6), za což mu vznikne právo na 22 hodin dovolené (14/52 × 20 × 4 = 21,54). Nebudou-li tyto hodiny za trvání pracovněprávního vztahu vyčerpány, dojde k jejich proplacení při jeho skončení.
V praxi často čelím otázkám, zda je možné tedy uzavřít DPP či DPČ na 27 dnů a tím pádem se vyhnout tomu, že zaměstnanci vznikne právo na dovolenou. Na to samozřejmě mohu odpovědět, že zákon nezakazuje uzavírat dohody na dobu 27 dní, dokonce ani nijak neomezuje jejich opětovné uzavírání (na rozdíl od pracovního poměru na dobu určitou), nicméně pokud bych byla v pozici kontrolního orgánu a viděla deset po sobě uzavřených dohod o provedení práce na 27 dní, tak mi to bude přinejmenším podezřelé, v horším případě to budu považovat za obcházení zákona a podle toho učiním závěry.
Změn, které novela přinesla, není málo. Na poli pracovněprávním se jich na nás ostatně chystá ale daleko více, například již nyní víme, že se od roku 2024 zvyšuje minimální mzda na částku 18.900 Kč, že se projednává novela ohledně valorizačního mechanismu minimální mzdy, zrušení povinnosti vypracovat na počátku kalendářního roku rozvrh směn či možnost až 24 hodinové směny u lékařů. A to samozřejmě není to jediné. Jistě jste už slyšeli o tzv. konsolidačním balíčku či o novele zákona o zaměstnanosti. Ale o tom zase někdy příště…
Autor
Mgr. Klára Gottwaldová, MBA
advokátka
Spolupracovník
Tomáš Foltas
Marketingový specialista
Nejčastější dotazy k dovoleným u DPP a DPČ od 1. 1. 2024
Jaké jsou nejvýznamnější změny v pracovní době a dovolené pro „dohodáře“ od 1. října 2023?
Od 1. října 2023 musí zaměstnavatelé předem rozvrhovat pracovní dobu dohodářů v písemném rozvrhu, evidovat ji a hradit příplatky za noční, sobotní nebo nedělní práci.
Jaký je postup pro rozvrhnutí pracovní doby dohodářů a jaký je význam slovního spojení „nedohodne na jiné době seznámení“?
Zaměstnavatel musí mít písemný rozvrh pracovní doby, ale v některých případech lze dohodnout jiné doby seznámení s zaměstnancem, například telefonicky. Dohodáři musí být seznámeni nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena.
Jakým způsobem se vypočítává dovolená pro dohodáře pracující od 1. 1. 2024 a jaká jsou důležitá čísla pro vznik práva na dovolenou?
Právo na dovolenou vzniká po 4 týdnech trvání pracovního vztahu a odpracování alespoň 80 hodin. Výpočet dovolené zahrnuje celé odpracované násobky týdenní pracovní doby, firemní výměru dovolené v týdnech a týdenní pracovní dobu.
Je možné uzavřít dohodu o provedení práce na 27 dní a jak by se tento postup mohl projevit?
Zákon nezakazuje uzavírat dohody o provedení práce na 27 dní, ale takový postup může vyvolat pozornost kontrolního orgánu a být považován za obcházení zákona, proto takové dohody nedoporučujeme.
