Burnout – jak ho poznat na sobě a zaměstnancích

Neviditelný strašák obchází kanceláře. Burnout, v českém prostředí známý jako syndrom vyhoření, sráží pracovní produktivitu a škodí zdraví. Do povědomí veřejnosti se v posledních letech zapsal hlavně v souvislosti s přepracovanými lékaři a zdravotními sestrami. Nevyhýbá se však ani zaměstnancům v soukromé sféře. Jak tohoto plíživého nepřítele včas odhalit? Podívejte se na nejčastější poznávací znamení.

Průzkum společnosti Deloitte z roku 2015 varoval, že aspoň nějaké příznaky syndromu vyhoření vnímá na 77 % zaměstnanců. Další průzkumy, například ten od organizace Indeed, sice kvůli odlišnému měření evidují trochu nižší čísla, stále však dávají pramálo důvodů k radosti. Zdá se totiž také, že syndrom vyhoření ve větší míře zasahuje mladší zaměstnance, zejména mileniály a generaci Z. Tedy ty, kteří mají nejspíš ještě většinu svého působení ve firmě před sebou. A v budoucnu bude dál stoupat jejich zastoupení na trhu práce.

Dopady syndromu vyhoření

Proč by to mělo zaměstnavatelům vadit? Syndrom vyhoření zasahuje hlavně psychiku, jeho následky však rozhodně nelze bagatelizovat. Za problém ho považuje i Světová zdravotnická organizace, která ho v roce 2022 zařadila do své Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů. Jde o dlouhodobý, zničující typ stresu, který páchá širokou paletu škod.

Personalisty by mělo zajímat zejména to, že syndrom vyhoření postupně snižuje pracovní výkony. V těžších případech může nakonec vést k úplné pracovní neschopnosti. Postižený zkrátka odejde, nebo se zhroutí. Ovšem předtím, než dojde až k tomu, si nejspíš všimnete také dalších negativních důsledků. Lidé postižení burnoutem často hůře spolupracují s ostatními. Mohou být nepříjemní na podřízené nebo na klienty. A pokud se jich v týmu sejde více, postupem času mohou zkazit atmosféru v celém kolektivu.

Změny osobnosti navíc zasahují hluboko pod povrch. Podle neurovědců po sobě syndrom vyhoření zanechává měřitelné, fyzické stopy. Přepisuje anatomii mozku v oblastech jako je amygdala, které zodpovídají za zvládání stresu, a urychluje jejich opotřebení.

Řešení? V rukou personalisty a firmy

Klíč k pomoci třímají v rukou ti, kdo nastavují pracovní podmínky. Míč je tak vždy hlavně na zaměstnavatelově straně hřiště. Jenže podle průzkumu Deloitte si celých 69 % zaměstnanců stěžovalo, že od své firmy a nadřízených nevnímají dostatečnou podporu, co se týče prevence vyhoření.

V první linii prevence proti syndromu vyhoření stojí personalisté. Společně s teamleadery často bývají prvními, kdo si může všimnout varovných znamení. Jak tedy syndrom vyhoření poznat?

Příznaky syndromu vyhoření

Syndrom vyhoření prožívá a projevuje každý trochu jinak. Ve výsledku tak vždy záleží hlavně na dobrém oku a citlivém přístupu personalisty. Přesto však mívá časté průvodní rysy, od nichž se můžete aspoň odrazit. Patří sem například:

Zbystřit byste měli zejména, pokud si u někoho všimnete alespoň 3 bodů ze seznamu. Za zvýšenou pozornost tyto projevy stojí v okamžiku, kdy se výrazněji vymykají míře, která je pro daného člověka běžná. Kromě intenzity projevu má velkou výpovědní hodnotu také délka jeho trvání. Táhnou se se zaměstnancem týdny, nebo dokonce měsíce? Pak je možná načase mu nabídnout pomocnou ruku. 

Autor

Tomáš Foltas
Marketingový specialista

Tomáš pracuje v IRESOFTu, který vyvíjí docházkový a HR systém Alveno a informační systém pro sociální služby CYGNUS. IRESOFT je však známý něčím jiným a tím je firemní kultura. V práci trávíme #2000hodin ročně, což je více, než kolik času věnujeme našim koníčkům a volnému času. V IRESOFTu věříme, že tento #čas můžeme trávit smysluplně, udržitelně a s radostí.

Spolupracovník

Dominika Miarková
SEO & Content specialistka