Kdy má zaměstnanec nárok na proplacení návštěvy u doktora? Můžete jenom tak odmítnout žádost těhotné zaměstnankyně o práci z domu? A v jakém období může zaměstnavatel provádět kontrolu u zaměstnance na neschopence?
Že si nejste tak docela jistí? Nevadí. Právě od toho je tu tento článek, kde najdete většinu základních situací, kdy mohou zaměstnanci dostat volno nebo zůstat i v pracovní době doma – včetně nejdůležitějších pravidel, která se k nim vztahují.
Propustka: když zaměstnanci potřebují k lékaři
Propustka, neboli volno k návštěvě lékaře, je vlastně taková speciální omluvenka z práce. Zaměstnanec má na ni nárok v případě, že potřebuje absolvovat návštěvu u lékaře, případně k němu doprovází člena rodiny, například dítě nebo staršího rodiče. Zásadní podmínkou při tom je, aby návštěvu lékaře nešlo provést mimo pracovní dobu.
Zaměstnavatel je povinen zaměstnance uvolnit z práce a volno mu proplatit, pokud jde k lékaři neodkladně nebo v předem domluveném termínu, který byl z objektivních důvodů naplánován do pracovní doby. Proplácí se pouze doba nezbytně nutná k vyšetření nebo zákroku, včetně cesty tam a zpět. Na druhou stranu, pokud si zaměstnanec sám domluví preventivní vyšetření bez žádanky, nárok na proplacené volno mu obvykle nevzniká. Podrobněji celá pravidla vysvětlujeme například v článku o propustkách a jejich podmínkách.
Z POHLEDU PRÁVA
Propustky upravuje zákoník práce (§ 206) a vyhláška č. 590/2006 Sb., která určuje podmínky a délku uvolnění z práce.
Home office: práce na dálku jako benefit i závazek
Kdo by nechtěl pracovat na dálku? Home office se na špici žebříčku nejvyhledávanějších benefitů drží už od pandemie. A poptávka po něm neklesá. Až na výjimky je však na zaměstnavateli, zda ho umožní – nejde o automatické právo. Pokud se na něm zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou, je to potřeba zdokumentovat také písemně.
Součástí písemné dohody o práci na dálku by mělo být nejen místo výkonu práce (například domov), ale i informace o tom, jak často bude zaměstnanec pracovat z domu a jak často v kanceláři. Doporučuje se uvést rovněž způsob komunikace, rozvrh pracovní doby, dobu platnosti dohody a podmínky pro zajištění bezpečnosti práce. Zaměstnanci pracující na dálku mají navíc nárok na náhradu nákladů – buď paušální, nebo reálnou – a také na kompenzaci za opotřebení vlastního vybavení.
Z POHLEDU PRÁVA
Práci na dálku aktuálně upravuje transpoziční novela zákoníku práce (zákon č. 281/2023 Sb.). Vždy ji musíte písemně ukotvit a určitým skupinám zaměstnanců (těhotné ženy, rodiče s malými dětmi, lidé pečující o blízké) ji můžete zamítnout jen s písemným odůvodněním (§ 241a ZP).
Sick days & relax days: volno bez papírování
Sick days (někdy označované i jako relax days) jsou firemním benefitem, který zaměstnancům umožňuje čerpat volno bez nutnosti dokládat pracovní neschopnost. Obvykle se jedná o 3–5 dnů ročně, které zaměstnanci nejčastěji čerpají při lehké nevolnosti či nemoci. Anebo také když se cítí přetíženě, případně jen tak, když se jim chce.
Tento typ volna není nijak upravený zákonem – je tedy plně v kompetenci zaměstnavatele, jak ho nastaví. Může být placený, nebo neplacený, s podmínkami čerpání i bez nich. Proto je důležité, aby firma pravidla pro relax days jasně definovala v interní politice.
Nemocenská: když zaměstnance dlouhodobě sužuje choroba
Vážnější zdravotní problémy si žádají delší zotavení – a právě tady přichází na řadu klasická nemocenská. Aby na ni měl zaměstnanec nárok, musí mu lékař vypsat tzv. pracovní neschopenku. Ta slouží jako oficiální potvrzení toho, že není schopen vykonávat práci.
Prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, a to pouze za pracovní dny. Výše náhrady činí 60 % průměrného výdělku. Od 15. dne neschopnosti pak přebírá výplatu dávek stát prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení. Výše nemocenské dávky se potom vypočítává na základě denního vyměřovacího základu. Postupem času se mění.
Během nemoci mohou zaměstnance navštívit kontroloři – nejprve ze strany zaměstnavatele, později od ČSSZ. Pokud zaměstnanec poruší léčebný režim (například nebude doma ve vymezené době), může být vyplácení nemocenské zastaveno. Důležité je také vědět, že pokud onemocníte během plánované dovolené, máte u běžně dlouhé nemoci právo dovolenou přerušit a vyčerpat později.
Z POHLEDU PRÁVA
To nejdůležitější k nemocenské najdete v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Finanční aspekty nemocenského pojistného rozebírá zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Dovolená: čas na zasloužený odpočinek
Každý člověk zaměstnaný na hlavní pracovní poměr má v České republice nárok na placenou dovolenou. Základní výměra této dovolené jsou čtyři týdny, což odpovídá dvaceti pracovním dnům při pětidenním pracovním týdnu. Mnozí zaměstnavatelé však nabízejí víc – ve veřejné správě například běžně trvá dovolená pět týdnů a učitelé se mohou těšit až na osm týdnů volna ročně.
Přesná délka dovolené se od roku 2021 dopočítává v hodinách (jak na to najdete třeba v tomto návodu), což je výhodné hlavně pro zaměstnance se smlouvou na částečný úvazek. Odchod na dovolenou může zaměstnavatel dokonce i vyloženě nařídit, musí to ovšem stihnout nejméně 14 dní předem (pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak). Dovolená, kterou si zaměstnanec nestihne vybrat, se převádí do dalšího roku. Při ukončení pracovního poměru se nevyčerpaná dovolená proplácí.
Z POHLEDU PRÁVA
Pravidla a náležitosti dovolené upravuje zákoník práce (§ 211–223). Od roku 2024 se vztahují nejen na zaměstnance, ale také tzv. dohodáře.
Nebaví vás hlídat, kolik zaměstnancům zbývá dovolené, ani složitě řešit, kdy si ji vyberou? Nechte obojí na nás. Chytrý HR a docházkový systém Alveno dovede nárok na dovolenou spočítat automaticky. Navíc umožňuje zaměstnancům, aby o volno žádali rychle, jednoduše a online. Vy jej pak můžete pár kliknutími schválit. Nebo se raději nejdříve podívat na pokrytí směn v praktickém kalendáři Alveno.
Nejčastější dotazy
Kdy má zaměstnanec nárok na proplacení návštěvy lékaře?
Když je návštěva neodkladná anebo je naplánovaná do pracovní doby z objektivních důvodů a není možné ji uskutečnit mimo pracovní dobu.
Kolik sick days si může zaměstnanec vzít a musí je něčím dokládat?
Počet i pravidla určují interní směrnice firmy a obvykle není nutné dokládat neschopenku.
Může zaměstnavatel během nemoci zaměstnance kontrolovat?
Ano, v prvních 14 dnech to může být zaměstnavatel, později i ČSSZ, a při porušení léčebného režimu hrozí neproplacení nemocenské.
Co když zaměstnanec onemocní během plánované dovolené?
Může požádat o přerušení dovolené a její převedení, pokud doloží pracovní neschopnost lékařem.
Kolik dní dovolené má zaměstnanec na plný úvazek?
Ze zákona má nárok na alespoň 4 týdny, ale někteří zaměstnavatelé, zejména ve státní sféře, dávají víc.
Zákoník práce stanovuje i výjimky pro různé profese:
- státní zaměstnanci a zaměstnanci veřejné správy mají nárok na 5 týdnů dovolené,
- pedagogičtí a akademičtí pracovníci mají nárok na 8 týdnů dovolené
Může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit dovolenou?
Ano, ale musí to oznámit minimálně 14 dní předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak.
Co se stane s nevybranou dovolenou při ukončení pracovního poměru?
Nevyčerpaná dovolená se proplácí při skončení pracovního poměru. Za určitých podmínek může zaměstnanec také požádat o převedení nevyčerpané dovolené k novému zaměstnavateli.
Je nutné vést evidenci čerpání sick days a dovolené?
Ano, kvůli přehlednosti, zpětné kontrole i interním auditům, a systémy jako Alveno s tím umí výrazně pomoct.
Autor
Tomáš Foltas
Head of Marketing Alveno
Spolupracovník
Dominika Miarková
SEO & Content specialistka
